Kácení šumavských stromů napadených kůrovcem mě utvrdilo v tom, že většina lidí po několika málo staletích (kultivování lesů trvá přibližně tři sta let) již neví, jak vypadá skutečný, přirozený les.

Lesem je pro dnešního člověka monokultura stejně starých například smrků a pod nimi hladká vrstva suchého jehličí, les vyčištěný od suchých větviček, v jehličí jen vykukující hříbky, zralé borůvky či maliny, aby návštěva lesa byla i k užitku…

Pro ty, kteří si chtějí připomenout, jak vypadá opravdový les je zde nádherný film, zpracoval irisfilm.sk za podpory nadace Ekopolis.

(Bohužel z vimeo.com byl film odstraněn, našla jsem už pouze trailer. K prodeji je celý film na DVD.)

[youtube]http://www.youtube.com/watch?v=o9-9UceaQjI[/youtube]

Světový svaz ochrany přírody při své návštěvě Šumavy v roce 2002 doporučil spojení prvních, bezzásahových zón (nyní je jich 135) do větších celků a poté samozřejmě do přirozeného vývoje lesa nijak nezasahovat.

Cituji:

„Nezničme možnost poučit se od přírody.
Máme jedinečnou šanci připustit, aby se lesy alespoň na nejpřísněji chráněných územích znovu vyvíjely tak, jako po dlouhá tisíciletí. Podle přírodních zákonů, nepoznačené našimi sekerami, teoriemi ani představami. Jednotlivé organismy alespoň tady nedělme na pěkné či ošklivé, užitečné či škodlivé. Dovolme jim vytvořit harmonický celek, propletený nepředstavitelným množstvím vztahů a propojení. Poznejme krásu spočívající v neuvěřitelné dokonalosti přírody, v její rozmanitosti, v nekonečném cyklu, kde smrt je stejně tak přirozená a potřebná, jako zrod nového života.“